VÝSTAVA
Pro svůj výtvarný styl používám termín psychedelický minimalismus. Jak název napovídá, velký vliv na můj vývoj měly různé experimenty s psychedelickými látkami a psychedelická hudba. Minimalismus, který je součástí mé životní filozofie, se projevuje i v mých obrazech, u kteých se držím pravidla, že každá zbytečná věc (čára, barevná plocha atd.) je zbytečná.
V posledních letech mi nejvíce vyhovuje technika cut-out (vystřihování a lepení barevných papírů), kterou někdy kombinuji kresbou či stříkanci tuší. Občas se vracím i k olejomalbě, ale výstavu bych chtěl složit převážně z prací na papíře. Z grafických technik mě nejvíce baví linoryt.
Kromě nových obrazů momentálně pracuji ještě na zvukové koláži, která by případně mohla výstavu podkreslovat, čímž by mohl vzniknout komplexní audiovizuální zážitek.
Nemám žádné formální umělecké vzdělání (což je asi vidět) a v minulosti jsem uspořádal pouze tři menší samostatné výstavy – dvě v Café Patro na náchodském náměstí (2015 a 2016) a jednu ve foyer divadla v Hronově (2018).
⚪ ⚪ ⚪
Zamýšleným centrem potenciální výstavy je obraz „GREEK MYTHOLOGY IN BLUE“ (2023) ve formátu 250x53 cm. Obraz byl vytvořen na objednávku pro jednu nizozemskou galerii, která bohužel v minulém roce ukončila svou činnost. Obraz zatím není adjustován.
Sisyfos
Sisyfos, král Korintu, byl znám svou vychytralostí a lstivostí, což mu přineslo nejen slávu, ale i hněv bohů kvůli jeho aroganci a podvodům. Za trest musel navěky valit do kopce obrovský kámen, který se vždy těsně před vrcholem skutálel zpět dolů. Tento příběh je alegorií lidského úsilí, absurdity, utrpení a neustálého boje navzdory nevyhnutelným neúspěchům.
Leda a labuť
Podle mýtu se Zeus zamiloval do krásné Ledy a rozhodl se ji svést. Aby toho dosáhl, proměnil se v labuť, přiletěl k Ledě a předstíral, že je pronásledován orlem. Leda, která soucítila s nádherným ptákem, ho ochránila a vzala k sobě. Zeus, v podobě labutě, poté Ledu svedl. Následkem tohoto spojení Leda snesla dvě vejce. Z jednoho se vylíhli Helena Trojská a Polydeukes, kteří byli dětmi Dia a tím pádem božského původu. Z druhého vejce se narodili Kastor a Klytaimnéstra, kteří byli dětmi Tyndarea a měli smrtelný původ.
Afrodíté a Helena Trojská
Afrodíté, řecká bohyně lásky, sexuality, plodnosti a krásy, sehrála v příběhu Heleny Trojské klíčovou roli. Vše začalo na svatbě mořské bohyně Thetis a krále Pélea, kam byli pozváni všichni bohové kromě bohyně sváru Eris. Ta se však o svatbě dozvěděla, rozhněvala se a naplánovala pomstu. Věděla, jak si bohyně zakládají na své kráse, a právě na to místo udeřila. Hodila zlaté jablko (jablko sváru) s nápisem „Té nejkrásnější“ mezi bohyně Athénu, Héru a Afroditu. Bohyně se o jablko začaly hádat, neboť každá z nich byla přesvědčena o tom, že právě ona je ta nejkrásnější. Požádaly tedy Dia, aby je rozsoudil. Ten se však zdráhal vynést verdikt, a aby se ze situace vykroutil, pověřil božího posla Herma, aby bohyně zavedl za smrtelníkem, který pase ovce na hoře Idě. Tím pasáčkem byl Paris, zapuzený trójský princ, kterého se jeho otec, král Priam, po narození zřekl kvůli věštbě, že jednou způsobí zkázu celé Tróje. Bohyně tedy navštívily Parida a každá se mu snažila něco nabídnout výměnou za to, že právě jí předá zlaté jablko. Héra mu nabídla bohatství a vládu nad okolním světem, Athéna moudrost a válečnou slávu, a Afrodita slíbila lásku nejkrásnější ženy na světě. Paris si vybral nabídku bohyně Afrodity, což Héru i Athénu velice rozhněvalo. Afrodita pak pomohla Paridovi unést nejkrásnější ženu na světě, Helenu, manželku spartského krále Meneláa, do Tróje. Tento čin vyvolal rozhořčení u Meneláa a dalších řeckých králů, což vedlo k vypuknutí Trojské války, jednoho z nejznámějších konfliktů v řecké mytologii.
Prométheus
Prométheus byl titán, který stvořil lidi z hlíny, dal jim život a aby jim zajistil světlo a teplo, ukradl oheň z Olympu a přinesl ho na Zemi. Tento čin lidstvu umožnil pokrok a rozvoj civilizace. Zeus, rozhněvaný Prométheovou neposlušností, ho za trest přikoval ke skále, kde mu každý den orel kloval játra, která se každou noc obnovovala, čímž se jeho utrpení mělo stát nekonečné. Prométheus byl nakonec osvobozen Héraklem.
SISYFOS
AFRODÍTÉ
LEDA A LABUŤ
HELENA TROJSKÁ
PROMÉTHEUS
⚪ ⚪ ⚪
(lišta stojanu měří 50 cm)
OÙ VA LE MONDE ? (cut-out, 2021)
„Où Va Le Monde ?“, což by se dalo přeložit jako „Kam směřuje svět?“, zobrazuje úzkost z naší společné cesty do nejisté budoucnosti. Dva obličeje, umístěné v klaustrofobické blízkosti, úzkostně sledují centrální prvek: malou tečku, symbolickou reprezentaci naší planety Země, která se stává středobodem sdílené starosti a znepokojení, které vře pod povrchem naší existence.
THE BLUE NAVEL (cut-out, tuš, 2023)
ROUGE, BLEU, JAUNE (cut-out, 2024)
SQUEEZE ME GENTLY (cut-out, 2019)
THE VIEW FROM HALFWAY DOWN (cut-out, 2020)
RHAPSODY IN BLUE (cut-out, 2023)
SUSPICION (cut-out, ink on paper, 2023)
IT DOES NOT MATTER WHAT YOU BEAR BUT HOW YOU BEAR IT (cut-out, ink on paper, psací stroj 2022)
THE MAN IN THE SKY (cut-out, ink on paper, 2023)
OUTER SPACE (cut-out, kresba uhlem, 2023) 
THE FINGER (cut-out, ink on paper, 2022) 
THE SWIMMER (cut-out, kresba tuší, 2022) 
NUDE (cut-out, kresba uhlem, 2022)
THE BIG BLUE DOT (cut-out, 2022)
THE DANCERS (cut-out, 2021)
THE WAVE (cut-out, 2021)
THE WINE DRINKER (linoryt, 2021)
SISYPHUS (cut-out, 2020)
SIDE-EYE (cut-out, 2020)
BLUE WORLD (cut-out, 2020)
THE WINE DRINKER (cut-out, 2019)
THE NOSE PICKER (cut-out, 2019)
ALL YOU TOUCH AND ALL YOU SEE IS ALL YOUR LIFE WILL EVER BE (kombinovaná technika, 2018)
Text pochází z písně Breathe (In The Air) z alba The Dark Side Of The Moon od kapely Pink Floyd.